Hvězdná brána – Vodní brána (Watergate)

Tým SG-1 je připraven provést přesun Enkaranů na novou planetu. Jenže místo odchodu na misi přicházejí jen potíže. Sedmý symbol nezapadl bez jakékoliv zjevné příčiny. Něco podobného zažili naposledy, když se přetahovali s druhou bránou, jenže ta je zničená. Otázkou je, zda opravdu druhá hvězdná brána skončila na dně oceánu po pádu Thorovi Lodě. Seizmický otřes by vypovídal o něčem jiném. A generál Hammond velice záhy domněnku Carterové potvrzuje. Rusům se podařilo hvězdnou bránu vyzvednout a rozjeli vlastní program. Jenže něco se zvrtlo a nyní žádají pomoc SG-1, aby se pokusili zjistit, proč ztratili spojení se svou základnou. O’Neill tak proti svému přesvědčení míří do neznámé situace, aby zachránil zadek dlouholetému nepříteli.

Průvodcej SG-1 je doktorka Světlana Markovová, jenž zajišťovala vědecký výzkum brány. Tu se jim podařilo zprovoznit díky ovládacímu panelu z Gízy, jenž zkonfiskovali Němcům krátce po skončení 2. světové války. Objekt odstavené experimentální elektrárny je mimo dosah civilizace na Sibiři. Krátce po vstupu na základnu je jasné, že se zde opravdu muselo stát něco závažného. Personál celé základny je mrtev a z nějakého podivného důvodu zůstává červí díra otevřena i po uplynutí více jak jednoho dne. Na SG-1 čeká náročný úkol zjistit, jak uzavřít červí díru a odhalit, co se zde semlelo. Podle všeho by to mohlo mít souvislost s vodou, jíž přivezli s poslední mise. Ta vyzařuje ohromné množství energie a mohla by být odpovědí na vzrůstající energetické nároky planety. Jenže přivezený vzorek je pryč a jak se zdá někdo otevřel bránu na onu planetu.

Podle názoru Carterové je kontinuální červí díra způsobena radiovým signálem ze sondy, jíž rusové vyslali do vodního světa. Je proto potřeba pro ní zajet a deaktivovat jí. Mezitím se Jack s Teal’cem pokusí porozhlédnout po zbytku základny. Během tohoto snažení naráží na starého známého. Přítomnost Maybourna dost vysvětluje. Tak takhle se rusové dostali ke všem těm informacím o bráně. Na kost zmrzlí Maybourne se ale rozhodně nechová, tak jak by měl. Mrtví by neměl dýchat, natož se i hýbat. Tekutina vytékající s Maybournových plic také rozhodně není známkou standardního průběhu. To ale asi nic. Příliš klidu si na svém výletu do vodního světa neužívá ani zbytek týmu. Z naprosto neznámého důvodu uvízli na místě a dochází ke zvyšování tlaku. Za vším je ona tekutina, jíž považovali za vodu. Jedná se o milióny vysoce inteligentních mikroorganismů, jenž chtějí jediné, vrátit se domů.

Hvězdná brána – Časová smyčka (Window of Opportunity)

Když SG-15 během svého průzkumu na P4X-639 našla pozůstatky podivné antické stavby, bylo již jasné, že se na tuto planetu vrátí další tým vše dopodrobna prozkoumat. Velice zajímavá je zde i ohromná sluneční aktivita. Takové množství erupcí se jen tak nevidí a zřejmě zase pěkně dlouho neuvidí, jelikož na P4X-639 k nim dochází jednou za padesát let. SG-1 má tedy plné ruce práce. Carterová se snaží sebrat co nejvíce údajů o slunečních erupcích a Jackson je přímo unesen starobylým oltářem, jehož součástí je i kamenná klávesnice. Průzkumem tohoto zařízení se již nějakou dobu zabývá mimozemský archeolog Malikai, jemuž přítomnost SG-1 není tak úplně příjemná. Sluneční aktivita se blíží ke svému vrcholu, to je chvíle pro spuštění tohoto zařízení. V tom se mu snaží O’Neill s Teal’cem zabránit, ale jediné, co se jim daří, je že jsou výbojem světelného paprsku zasaženi i oni.

Náhle místo na planetě sedí Jack v jídelně. Zmateně se snaží nějak pochopit, co se stalo. Jak to že se mu začíná celý den přehrávat odznova. Pocit deja vu má i Teal’c. Tuto poradu před odchodem na misi již absolvovali, stejně tak i předčasný návrat SG-12, kvůli zranění jednoho ze členů týmu. V tuto chvíli ani jeden z nich nemůže tušit, že se jedná jen o jeden z mnoha dnů nekonečné smyčky, v níž se začnou po desetihodinovém intervalu točit. A jelikož jsou jediní, kdo si to je schopen uvědomit, do značné míry záleží nalezení východiska na nich. Daniel vidí jako východisko přeložit nápisy ze stěn antického zařízení. To ale za pouhých deset hodin nelze stihnout, vždyť je to téměř čtyři sta stran textu. Jack s Teal’cem se zkrátka budou muset učit. Do hledání vysvětlení se pouští i Samantha. Podle všeho kromě samotné P4X-639 došlo k odizolování hvězdných bran na dalších 14-ti planetách, včetně Země.

Stále se opakující smyčka dokáže být pořádně frustrující, ovšem nabízí i své výhody. V podstatě lze dělat cokoliv bezestrachu s následků. Takže proč toho nevyužít a nezahrát si takový meziplanetární golf ala futurama, nebo si nesplnit nějaké to tajné přání. Avšak musí se najít i dostatek času pro pokračování překladu. V něm se dozvídají o záměru Antiků postavit stroj času, který ovšem nikdy nedokázali zprovoznit a jediné čeho docílili, byla časová smyčka. Proto raději zařízení vypnuli a zůstalo opuštěné na planetě, kde ho našel Malikaie. Toho sužuje stesk po zemřelé manželce a v použití stroje času viděl možnost, jak se s ní opět setkat. Při tom si ale neuvědomil, jak moc by tím mohl ovlivnit i životy druhých. SG-1 ho proto musí přesvědčit o bláhovosti jeho chování, aby se více jak po třech měsících vrátili do svého časového pásma.

Hvězdná brána – Rozděl a panuj (Divide and Conquer)

Podepsání smlouvy mezi Zemí a tok’ry je na spadnutí. Jednotky SG vyrážejí na Vorash, aby se setkali s velkým rádcem Per’susem dojednat poslední detaily podpisu. Avšak ve chvíli, kdy Per’suse vstupuje do místnosti, děje se něco nečekaného. Major Graham naprosto nečekaně začíná střílet jak pominutý z neznámé zbraně goa’uldského původu. Grahamovo šílenství končí jeho sebevražedným aktivováním výbušniny. S vysvětlením, co se stalo, přichází Anise. Podle jejích předpokladů se major Graham stal obětí nové goa’uldské technologie, stal se z něho tzv. zatarc. Goa’uldům se nějak podařilo najít způsob, jak kohokoliv přeprogramovat na předem určený úkol, aniž by si to dotyčná osoba vůbec uvědomovala. Že není něco v pořádku, si okolí uvědomí až v okamžiku, kdy dojde ke spuštění programu, za čež může nějaký vizuální nebo zvukoví signál.

Toto zjištění značně narušuje možný hladký průběh podepsaní smlouvy o spolupráci. Je nanejvýš nebezpečné, aby se Per’suse sešel s prezidentem, dokud se to nějak nevyřeší. Z tohoto důvodu se do SGC vydává Anise s Martoufem, aby zde otestovali svůj přístroj na odhalování zatarců. Jedná se sice ještě o experimentální zařízení, ale při dosavadních pokusech v řadách tok’rů se ukázalo jako velice účinné. Jako první je testován zbytek týmu majora Grahama. Poručík Astorová vykazuje všechny známky nahrání falešné vzpomínky, navíc byla společně se svým velitelem na dost nebezpečné misi, při níž zbytek jednotky padl. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že je i ona naprogramována na nějakou sabotáž. V tuto chvíli nemají příliš na výběr, izolace zatarců se ukázala jako neúčinná, je potřeba zkusit naprogramování zvrátit. Ale jelikož se jedná o nevyzkoušený postup, nelze vyloučit, že během něj nedojde k poškození mozku. Avšak jak se ukazuje, program v sobě musí mít nějakou pojistku, která v případě nebezpečí zatarca aktivuje.

Po odhalení poručíka Astorové jako zatarca velí opatrnost provést testování na všech členech SG jednotek. Během nich dochází k zajímavému odhalení. Přístroj fungující na podobném principu jako detektor lži, určuje v řadách SGC další zatarci. Plukovník O’Neill a major Carterová během své snahy o likvidaci nové Apophisovi lodi zažili něco, co je v rozporu s tím, co si pamatují. Je potřeba je izolovat a zvážit možný další postup. Odprogramování se příliš neosvědčilo, ale držet je dlouhodobě pod sedativy také není řešení. Zřejmě nadešel čas, aby udělal Jack těžké rozhodnutí. Jeho případná oběť by mohla napomoci při záchraně Samanthi. Té ale dochází souvislost, proč je přístroj označil za zatarci. Oni lhali, nevědomky, ale lhali.

Hvězdná brána – Na rozcestí (Crossroads)

Řídicí místnost přijímá signál od mistra Bra’tac, avšak branou místo něho prochází jaffská žena. Zmatená obrana náhle neví, co si počít. Naštěstí v tuto chvíli přichází Teal’c a v příchozí poznává svou dávnou lásku Shan’auc. Ta přichází mezi lidi s hodně nečekaným zjištěním. Během jejího pobytu mezi kněžkami Apophise náhodou objevila způsob, jak komunikovat se svým symbiontem. Ten se zpočátku jejím snahám velice bránil, ale postupně začínal přebírat její myšlenky a dnes je z něho úplně jiný tvor, než před lety. Odmítá převzít své dědictví goa’uldů a rád by se přidal k hnutí odporu. Po pozemšťanech tedy žádá, aby kontaktovali tok’ry. Nikdo jejímu tvrzení však příliš nevěří. To co se jim zde snaží vysvětlit, nejde nikterak dokázat. Co když se jedná jen o další Apophisovu léčku? Ale na druhou stranu, pokud má Shan’auc pravdu, mohlo by to ledacoc změnit.

Teal’c je rozhodnut se pokusit spojit se svým symbiontem, aby si ověřil tuto možnost. A opravdu v hlubokém kel’no’reem mu jeho symbiont ukazuje vzpomínku na smrt otce. Pro Teal’ca není vůbec snadné prožít tento okamžik, kdy Chronos jeho otce zavraždil tím nejhorším možným způsobem. Rozdrcení symbionta je velice bolestivá smrt. Dokazuje to však pravdivost tvrzení Shan’auc. To dává Teal’covi nový smysl života. Pokud se jí podaří přežít, rád by po jejím boku na Chulaku učil ostatní jaffy komunikaci se symbionty. To by do značné míry oslabilo vliv goa’uldů. Jenže než se tak stane, je potřeba kontaktovat tok’ry, aby sehnali hostitele pro přenošeného symbionta Shan’auc a pokud možno se jim podařilo pro ní zajistit nového. Tok’rové jsou možností rozšířit své řady poměrně nadšeni. Od dob, kdy se jejich královna Egeria před více než dvěma tisíci lety postavila Vládcům soustavy, jejich řady značně prořídli.

Tanith by se tak mohl stát prvním z mnoha dalších, kteří by mohli posílit řady tok’rů. Podle všeho se nového symbionta přijala i Shan’auc. Tenhle příběh by tedy mohl mít šťastný konec. Tanith poskytne důležité znalosti a Shan’auc se vrátí na Chulak šířit své učení. Jenže to by bylo až příliš optimistické. V okamžiku, kdy si Teal’c vyřizuje svůj odchod od jednotek SGC, se vracejí tok’rové bránou, aby mu předali tělo Shan’auc. Nově získaný symbiont byl zřejmě příliš mladý, aby jí mohl poskytnout podmínky potřebné pro život. Ovšem nic není černobílé a další snaha o propojení Teal’ca se symbiontem mu opětovně ukazuje obraz umírajícího otce. V tuto chvíli mu dochází, co se stalo. Tanith jeho milou zavraždil. Vůbec mu nejde o dobro tok’rů, nýbrž jejich zničení.

Hvězdná brána – Odkaz Ataniků (Upgrades)

Do velitelství SGC přichází Tok’ra Anise, jenž se dlouhodobě věnuje archeologii a zkoumání cizích kultur. V mnoha spisech se jí podařilo najít odkazy na prastarou rasu Ataniků, kteří podle všeho vládli nadlidskými schopnostmi, které jim propůjčovalo technologické zařízení připnuté na zápěstí. Dlouho si myslela, že se jedná jen o mýtus, pak však během vykopávek na tyto náramky narazila. Jenže bohužel technika Ataniků odmítá spolupracovat se symbiontem a tak nemají Tok’rové možnost jeho dovednosti otestovat. Anis se v tomto ohledu rozhodla požádat o spolupráci SG-1. Pokud se jim podaří odhalit možnosti tohoto zařízení, mohlo by jim to v budoucnu napomoci v boji proti goa’uldům.

Jako první je náramek nasazen Jackovi, u něhož se pozvolna začínají opravdu projevovat změny. Je mnohem silnější, rychlejší a zbystřují se i jeho smysly. Vše nasvědčuje úspěšnému testu, do něhož je tedy zahrnut i Daniel se Samanthou. Jejich dovednosti se náhle zdají být naprosto úžasné. Dokázat napsat knihu během dvou hodin, moci číst za úplné tmy či vstřebat vědomosti během několika vteřin, je něco nečekaného. Zvýšené schopnosti jsou na druhou stranu vykoupeny zrychleným metabolismem, jenž se snaží pokrývat zvýšenou potřebu energie. Jenže krom toho se dostavuje i zvýšení horečky a hladiny hormonů. Jak se zdá, náramek zaplavil těla SG-1 neznámým virem, jehož následkem by mohlo dojít i k selhání některých orgánů. Bylo by proto záhodno uvažovat o ukončení experimentu, jen kdyby ty proklaté náramky šly sundat.

V tuto chvíli Anis navrhuje použít schopností SG-1 ke zničení super moderní bitevní lodě nové generace, jenž právě touto dobou Apophis dokončuje. Podle všeho se jedná o loď, která by svou palebnou silou a odolností mohla zvrátit rovnováhu mezi Vládci soustavy. Je proto v zájmu všech provést sabotáž základny. Jakmile se loď odpoutá a vydá se na svou cestu, bude jen velice těžké jí zastavit. Generál Hammond je razantně proti tomuto plánu. SG-1 není schopná racionálního myšlení, vyslat je do bojové akce by bylo krajně neodpovědné. Ovšem samotný tým má na tuto výzvu jiný názor. Při jejich schopnostech je nemůže nic zastavit. Stačí, když se proženou kolem jaffských stráží, sabotují chlazení reaktoru a bez povšimnutí se vrátí. Jejich plán má jen jednu drobnou vadu na kráse, jejich náramky mají omezenou dobu účinnosti. Ve chvíli, kdy si jejich tělo vytvoří protilátku na vypuštěný virus, odpadnou a tým přijde o své nadpřirozené schopnosti.