Hvězdná brána – Vodní brána (Watergate)
Tým SG-1 je připraven provést přesun Enkaranů na novou planetu. Jenže místo odchodu na misi přicházejí jen potíže. Sedmý symbol nezapadl bez jakékoliv zjevné příčiny. Něco podobného zažili naposledy, když se přetahovali s druhou bránou, jenže ta je zničená. Otázkou je, zda opravdu druhá hvězdná brána skončila na dně oceánu po pádu Thorovi Lodě. Seizmický otřes by vypovídal o něčem jiném. A generál Hammond velice záhy domněnku Carterové potvrzuje. Rusům se podařilo hvězdnou bránu vyzvednout a rozjeli vlastní program. Jenže něco se zvrtlo a nyní žádají pomoc SG-1, aby se pokusili zjistit, proč ztratili spojení se svou základnou. O’Neill tak proti svému přesvědčení míří do neznámé situace, aby zachránil zadek dlouholetému nepříteli.
Průvodcej SG-1 je doktorka Světlana Markovová, jenž zajišťovala vědecký výzkum brány. Tu se jim podařilo zprovoznit díky ovládacímu panelu z Gízy, jenž zkonfiskovali Němcům krátce po skončení 2. světové války. Objekt odstavené experimentální elektrárny je mimo dosah civilizace na Sibiři. Krátce po vstupu na základnu je jasné, že se zde opravdu muselo stát něco závažného. Personál celé základny je mrtev a z nějakého podivného důvodu zůstává červí díra otevřena i po uplynutí více jak jednoho dne. Na SG-1 čeká náročný úkol zjistit, jak uzavřít červí díru a odhalit, co se zde semlelo. Podle všeho by to mohlo mít souvislost s vodou, jíž přivezli s poslední mise. Ta vyzařuje ohromné množství energie a mohla by být odpovědí na vzrůstající energetické nároky planety. Jenže přivezený vzorek je pryč a jak se zdá někdo otevřel bránu na onu planetu.
Podle názoru Carterové je kontinuální červí díra způsobena radiovým signálem ze sondy, jíž rusové vyslali do vodního světa. Je proto potřeba pro ní zajet a deaktivovat jí. Mezitím se Jack s Teal’cem pokusí porozhlédnout po zbytku základny. Během tohoto snažení naráží na starého známého. Přítomnost Maybourna dost vysvětluje. Tak takhle se rusové dostali ke všem těm informacím o bráně. Na kost zmrzlí Maybourne se ale rozhodně nechová, tak jak by měl. Mrtví by neměl dýchat, natož se i hýbat. Tekutina vytékající s Maybournových plic také rozhodně není známkou standardního průběhu. To ale asi nic. Příliš klidu si na svém výletu do vodního světa neužívá ani zbytek týmu. Z naprosto neznámého důvodu uvízli na místě a dochází ke zvyšování tlaku. Za vším je ona tekutina, jíž považovali za vodu. Jedná se o milióny vysoce inteligentních mikroorganismů, jenž chtějí jediné, vrátit se domů.