Do SGC přichází Martouf se špatnou zprávou pro Samanthu. Její otec byl během své mise v řadách Sokara odhalen a uvězněn na měsíci Netu. Toto místo je známé i pozemské mytologii jako peklo. A toto pojmenování si zaslouží po právu. Poté, co Sokar dobyl Delmak, nedaleký měsíc transformoval na místo věčného utrpení, kde si může naplno vychutnávat bolest a beznaděj svých nepřátel. S Netu ještě nikdy nikdo neunikl, s jedinou výjimkou. Jolinar se to před nějakým časem nějakým zázrakem podařilo, avšak nikdy o této zkušenosti nemluvila. Martouf by nyní potřeboval, aby se Samantha pokusila rozpomenout a pomohla mu se snahou zachránit Jacoba. Jeho vědomosti jsou pro Tok’ry nezbytné. Před svým zadržením se mu podařilo odhalit tajné Sokarovi plány na drtivý útok na nejmocnější Vládce soustavy.
Avšak k provedení smělého záchranného plánu je nejprve potřeba znát způsob, jakým se Jolinar dokázala z Netu dostat. Ale i se zařízením na vyvolávání vzpomínek to není nic snadného, proto přichází těžké rozhodnutí. Na povrch měsíce v modulech vyrazí i tak, plán útěku budou muset nějak sestavit cestou. Krátce po přistání modulů je všem jasné, proč se tomu říká peklo. Téměř nedýchatelný vzduch je nutí vyrazit k ruinám bývalé kolonie. Té železnou rukou vládne Bynarr. Muž, jenž se objevuje ve vzpomínkách Jolinar. Jenže tento goa’uld sehrával v životě Jolinar jinou úlohu, než si Samantha myslela. Její původní domněnka, že to byl právě on, kdo jí pomohl k útěku se ukazuje jako mylná. Jolinar Bynarra oklamala a ten touží po pomstě.
Je rozhodnut Samanthu zabít. Sice to nebude takové potěšení, jako se pomstít přímo Jolinar, ale s tím už se bude muset nějak smířit. Ve chvíli, kdy na ní vztahuje ozbrojenou ruku, se stává něco divného. Byronnův první muž ho bezeslova zasahuje tyčovou zbraní. Pro Samanthu to znamená malý zázrak. Vrací se ke svým druhům s řešením jejich problému. V komnatě Byronna jsou transportní kruhy vedoucí do Sokarova paláce. Těmito kruhy chodíval Byronn pravidelně informovat svého pána o utrpení uvězněných nepřátel. Nyní mohou tuto cestu použít ke svému útěku. Nápomocný by jim v tom mohl být Teal’c, který s teltakem zkříží cestu transportnímu paprsku a oni se místo do paláce přenesou na palubu lodi. Jen by jim v cestě nesměl stát Neonak, jehož pravá identita je pro všechny velkým překvapením.
Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Hvězdná brána – Vzpomínky Jolinar (Jolinar’s Memories) :
Přidat komentář
Když se SG-1dostává branou na Vyus, nic nenasvědčuje tomu, že by zde byla brána nějak markantně využívána. Svým příchodem proto vyvolávají poměrně pozdvižení, místní obyvatelé očividně mají vážný problém se svou pamětí. Přibližně před rokem zasáhla celou populaci planety nečekaná katastrofa, po níž trpí všichni amnézii. Naprosto neví, kým předtím byly a jak je možné, že zmizeli všichni staří lidé a děti. Zřejmě nejpovolanější osobou, jenž by se k Vorlixu mohla vyjádřit je Ke’ra, schopná léčitelka, která se snaží vést prozatímní vládu. Ovšem není to nic snadného. Bez znalostí se hroutí průmysl i zemědělství a následující zima by mohla být pro všechny obyvatele planety ničivou. Tedy pokud nenajdou řešení, jak následky Vorlixu zvrátit. Ke’ra se snaží ze všech sil vyčíst s knih nějaké řešení, ale její možnosti jsou v tomto omezené.
Studium dokumentů Daniela utvrzuje, že do jisté míry jsou za to, co se zde stalo zodpovědní. Podle písemností na Vyus před nějakou dobou dorazila žena, jenž si říkala Linea. Ničitelka světů zrovna neměla morální zábrany, a když pochopila jaký potenciál by pro ní mohlo být zakázané hnojivo dargol, rozhodla se experimentovat. Její kontrolovaný test se však zřejmě vymknul kontrole, došlo k Vorlixu. Během studií písemnosti se Daniel sbližuje s Ke’rou, proto velice oceňuje její rozhodnutí odejít s týmem na Zemi, aby zde mohli pracovat na možné protilátce. Podle všeho důvodem amnézie je blokace receptorů ve spánkovém laloku a oblasti hypocampu. Stačí tedy najít látku, která by tyto blokace způsobené účinkem dargolu rozpustila. Během bádání však dochází k odhalení, co vše Vorlix přinesl.
Amnestie je jen podružný vedlejší příznak, cílem Liney bylo omládnutí, což se jí očividně povedlo. Ale v takovém případě je potřeba začít spekulovat nad původem Ke’ry. Její znalosti jsou přímo úchvatné, je tu tedy možnost, že je právě ona omlazenou Lineou. Je proto nutné být naježíš obezřetný a zamezit tomu, aby si sama vyrobenou protilátku vzala. Ke’ra je možná obětavou dívkou, ale to samé se nedá říci o jejím druhém já. Toto omezení je pro Ke’ru neakceptovatelné, chce znát pravdu. Ta se jí ale vůbec nezamlouvá. Náhle jsou v ní dvě osobnosti. Ta jedna Daniela miluje, jenže ta druhá by ho bezváhání zabila. V tuto chvíli vidí Ke’ra jediné východisko, smrt. Daniel má ale ještě jednu alternativu. S její pomocí by mohli vyrobit malou dávku koncentrovaného dargolu a opětovně jí zablokovat paměť. Sice si nebude pamatovat nic s toho, co prožila i cítila, ale alespoň jí to zajistí klidný život mezi Vyany.
Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Hvězdná brána – Minulost a přítomnost (Past and Present) :
Přidat komentář
Na Abys se vrátili jaffové a zotročili jeho lid. Kasufovi se však na poslední chvíli daří vyslat zprávu na Zemi a proto právě jednotky SG mohou pod velením plukovníka O’Neilla provést drtivý útok na jaffské jednotky. Během této záchranné akce si Daniel všímá odloučeného stanu Amaunet. Sha’re se vrátila pro svého syna, jehož někam následně odeslala branou. Je to Harsesis,lidské dítě oplývající veškerými vědomosti goa’uldů. To z něho dělá nejhledanější dítě v galaxii. Pro lidi by měl neocenitelnou strategickou výhodu a goa’uldi ho hodlají nemilosrdně zabít. Pro Daniela je však v tuto chvíli podstatná Sha’re. Nikdy jí nebyl tak blízko, stačí dojít do stanu a odvést jí sebou. Jenže tentokrát má Amaunet plnou kontrolu, Danielovi jde o život. Pro Teal’ca je v tuto chvíli volba jasná, Amaunet musí zemřít.
Když se posléze Daniel probouzí na ošetřovně SGC, jen velice těžko může uvěřit zprávě o smrti své ženy. Až pohled na její tělo ho přesvědčuje. Náhle jakoby přišel o veškerou motivaci pokračovat ve svém boji. Pokaždé, když procházel bránou, měl na mysli jen jí. Tajně vždy doufal, že tentokrát by jí mohl najít. To ale již neplatí a není tedy žádný důvod zůstat u SGC. Zřejmě nadešel čas pro návrat na archeologická naleziště. Jeho odchod mu ale začínají komplikovat vidiny. V nich se ho Sha’re snaží kontaktovat a něco mu sdělit. Rozumět jejímu poselství není vůbec snadné. Vždyť Daniel na duchy nevěří, tak jak je něco takového možné. Jediným logickým vysvětlením by mohla být ozbrojená ruka. Z toho, co o ní prozatím vědí, je to primárně zbraň. Ovšem k jejímu ovládání je využívána síla myšlenky, tak co když jí Sha’re použila k předání nějakého poselství.
Možnost Danielova návratu do týmu je úžasnou novinou pro Jacka. Ten v rámci svého přesvědčení naprosto nemůže přijít na jméno nové posile týmu. Ač byl doktor Robert Rothman Jacksonovým asistentem během disertací, je podle Jackova názoru naprosto nepoužitelný. O to šťastněji přivítává přítelův návrat. Avšak tato mise zřejmě nebude mít tak úplně hladký průběh. Daniel je posedlý nalezením odpovědí, pro něž by neváhal jít ani do samotných pekel. Najít Harsesise se pro něho stává prioritou.
Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Hvězdná brána – Rozloučení navždy (Forever in a Day) :
Přidat komentář
Rutinní mise, jejímž cílem mělo být jen pouhé prozkoumání tábora nedaleko brány , se výstřelem s tyčové zbraně mění v život ohrožující přestřelku. V nebezpečí však není SG-1, nýbrž jiný obklíčený SG tým. Jelikož neopětují palbu jaffské armády, lze předpokládat, že jim došla munice. Je potřeba podat pomocnou ruku, dříve než bude pozdě, i když si nemohou být jistí, co je to vůbec za tým. Nikdo z velitelství vy tu neměl být, tak snad jen SG-11, která je již několik měsíců nezvěstná. Taktické přiblížení má však značně nečekanou dohru. Velitel SG týmu místo pomoci, obrací zbraně směrem k nim. Po několika výstřelech se všichni probouzejí ve stanu s nepříjemnou bolestí hlavy. Něco je muselo omráčit.
Až teprve nyní jim začíná docházet, jaký to tábor jejich letoun zachytil. Jedná se o přesnou kopii pozemského vojenského ležení, dokonce i s celou posádkou. Plukovník naprosto nechápe o jakém bitevním řádu stále kapitán Kyle Rogers mluví. Zato Teal’covi začíná svítat. Tohle je tajné výcvikové středisko Apophise cvičící jaffy pro invazi na Zemi. I přesto, že poslední jaffský mistr odešel již dávno, stále pokračují ve výcviku, aby potěšili svého boha. Jen kdyby se mezi jejich cvičné intary nedostaly i jejich reálné zbraně. Nyní některý z bojovníků pobíhá s ostře nabitou mp-5 či Teal’covou tyčovou zbraní v dalším kole cvičných bojů. To je potřeba zastavit, než někdo přijde k úhoně. Teal’c proto svolává pomocí vo’cume všechny bojovníky, aby je informoval o Apophisově smrti.
Nikdo mu však nevěří, bohové přeci nemohou zemřít. Jedná se jen o další test. Cvičení tedy pokračuje a během jedné přestřelky je zraněn kapitán Rogers. První krev podle bitevního řádu znamená jediné, finální boj na život a na smrt. V Apophisově armádě mohou sloužit jen ti nejsilnější, zbytek musí zemřít. Tomuto krveprolití je potřeba nějak zamezit, ale jak? Zřejmě nejschůdnější cestou bude dopravit zraněného Rogerse na Zemi a zde mu přehrát nahrávku smrti jeho boha. Když na vlastní oči uvidí strach v jeho očích, snad jim konečně uvěří a pomůže jim přesvědčit i ostatní. SG-1 je vrací do bojové zóny, aby s nasazením vlastních životů zamezila naprosto zbytečnému krveprolití.
Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Hvězdná brána – Bitevní řád (Rules of Engagement) :
Přidat komentář
SG-1 se vydává prozkoumat vesnici vzdálenou 11 mil od brány. Po pořádné túře se dostávají k místu, které jakoby vypadlo ze středověku. To je poměrně nezvyklé, většina civilizací pochází z mnohem starší doby a je to snad poprvé, kdy zde naráží na známky křesťanství. Jen kdyby to nebylo v přesně té časové linii, jíž se na Zemi říká doba temna. Některý s goa’uldů je zřejmě musel odvést antarktickou bránou mnohem později. Místní obyvatelé jsou velice pobožní a nejvyšší slovo zde má vikář. Ten rozhoduje o osudu svých lidí, je vždy jen na něm zvolit pětici vesničanů, kteří budou obětováni démonovi. Letos by to měla být mimochodem i Mary. Ta je podle zdejšího chápání posedlá ďáblem a nikoho nezajímá, že horečka a další příznaky jsou jen znakem planých neštovic.
To dělá starost zejména Simonovi, démon si každou chvíli má přijít pro své oběti a jeho jediným východiskem bude provedení trepanačního rituálu. Jinak se nevyhne vikářově volbě. Naději mu tak dává přislíbení Daniela, že mu mohou pomoci. Vždyť to není žádný démon, jen Unas, první hostitel goa’uldů. S trochou snahy ho lze zabít a posléze by stačilo zakopat bránu. Jenže SG-1 není očividně ve vesnici příliš vítána. Přišli kruhem temnoty, jímž do jejich světa přichází jen démoni. Když se k tomu ještě přidá Teal’cův zlatý emblém, je na pořádný problém zaděláno. Vikář vládne tajuplnou zbraní, kdy pomocí prstenu může ovládat blesk, jímž celý tým eliminoval. Krom Teal’ca budou následně odeslání zpět bránou. Teal’c bude muset projít zkouškami, jelikož má znamení ďábla. Jenže to se rovná smrti za jakýchkoliv okolností.
Vhodit někoho do rybníka s kamenem u nohou je hlavou 22. Když se utopí, je uznán za nevinného a když vyplave, je prohlášen za posedlého a upálen na hranici. V tuto chvíli může být Teal’covou jedinou nadějí symbiont. Pro něho je kapalné prostředí přirozené a pokud se Teal’c uvede do kel’no’reem, mohla by ho larva dokázat zásobit kyslíkem filtrovaným z vody. Tím ale nemají ještě vyhráno. Vikář je rozhodnut SG-1 určit za letošní oběti. Společně s Mary tak musí čelit bezezbraní Unasovi, jemuž se sami nemohou vyrovnat. V tuto chvíli musí doufat, že Simon svým pokrokovým myšlením změní zaběhnutý řád. Bude se tak muset postavit nejen svému vikáři, ale i samotnému Unasovi.
Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Hvězdná brána – Démoni (Demons) :
Přidat komentář